|
|
Budování kapacit malého státu s agenturou Evropské unie: Případ České republiky a Agentury Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA)
Halaška, Tomáš ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je zjistit, proč státy usilují o získání sídla agentury Evropské unie z pohledu následného přístupu státu k agentuře a danému odvětví po jejím získání. Tento fenomén je demonstrován na interpretativní případové studii České republiky a Agentury pro evropský GNSS (GSA) získané v roce 2012 a její transformaci s rozšířením působnosti na Agenturu Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA) v roce 2021. V práci dochází k verifikaci projevů tří základních motivací k získání sídla agentury - zvýšení prestiže státu, potenciál ekonomického rozvoje a zvýšení kvality a renomé v daném oboru - v praxi z perspektivy přístupu státní správy k budování kapacit v kosmickém sektoru. Verifikace je provedena na základě operacionalizace tří stejnojmenných scénářů, které pracují s daty získanými z veřejně dostupných zdrojů a ze čtrnácti polostrukturovaných rozhovorů se zástupci různých sfér vesmírného sektoru. Výzkum zjistil, že aktivity české státní správy na podporu kosmického sektoru kontinuálně rostly od období umístění GSA v Praze, doplněné vstupem do Evropské kosmické agentury v roce 2008 a jmenováním Ministerstva dopravy hlavním koordinátorem kosmických aktivit v České republice v roce 2011. Státní aktivity se vyznačují finanční, administrativní či projektovou podporou českých...
|
|
|
Role EUNIC v kulturní diplomacii malých států: případ České republiky
Ondráčková, Natálie ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Malé státy mají vzhledem ke svým omezeným prostředkům limitované možnosti v prosazování vlastních zájmů na mezinárodním poli. Využívají proto určitých strategií, které jim dopomáhají k dosahování svých zahraničněpolitických cílů. Tato práce se zabývá kooperativními strategiemi v kulturní diplomacii, jelikož ta se často stává samotným nástrojem malých států ke zviditelnění. Avšak i v tomto prostředí čelí konkurenci ze strany silnějších, větších států. Využívají malé státy kooperativních strategií v kulturní diplomacii? A pokud ano, tak jakým způsobem? Problematika se v detailnějším měřítku zkoumá na případu aktérství České republiky v rámci asociace EUNIC (zkr. European Union National Institutes of Culture), která představuje platformu pro spolupráci aktérů kulturní diplomacie z řad členských států EU. Českou republiku reprezentují ve strukturách EUNIC Česká centra. Výzkum této práce se zaměřuje konkrétně na to, jaké příležitosti vedoucí k posílení svého vlivu v mezinárodním společenství EUNIC malým státům nabízí a jaké motivace a rizika jsou se spoluprací spojeny. Metodou rozhovorů, obsahové analýzy a analýzy kvantitativních dat je popsána aktivita České republiky, jakožto malého státu, v síti EUNIC v letech 2016-2018, a to jak na úrovni vedení EUNIC Global, tak i v rovině praktické spolupráce na...
|
|
|
Malý stát v NATO: Případ vyzbrojování AČR
Křikava, Richard ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem NATO na vyzbrojování Armády České republiky, zda je tento vliv rozhodující při rozhodování o nákupu výzbroje nebo zda další faktory mají mnohem důležitější slovo. Diplomová práce se zprvu zaměřuje, jak NATO manifestuje svůj vliv. V porovnání s Varšavskou smlouvou v čele se SSSR je NATO v čele s USA mnohem mírnějším sponzorem. V případě NATO jen zřídka dochází k donucení států k určitému chování. Pokud se tak stane, tak jeho efekt je minimální. Státy plní své závazky proto, protože převzaly základní principy, na kterých je NATO založeno. Jedním z takových principů je společná výzbroj, tedy standardizace. Standardizace je hlavním nástrojem NATO, kterým je schopno ovlivňovat rozhodování během nakupování nové výzbroje. Nicméně, diplomová práce na základě dvou případů nákupů nové výzbroje zjistila, že standardizace není hlavní motivací při pořizovacím procesu. Hlavním motivačním faktorem zdá se být ohrožení a následně stáří techniky samotné. Bylo jasně pozorováno, že ČR a i ostatní členské státy začaly zvyšovat své finanční výdaje na obranu právě po Ruské agresi vůči Ukrajině v roce 2014. To umožnilo, v případě ČR, realizovat nové armádní pořizovací projekty. Dále nejvyšší zvýšenou aktivitu můžeme pozorovat u techniky, která je v mnohých případech za zenitem.
|
|
|
Premiant zahraniční rozvojové spolupráce - případová studie Lucemburského velkovévodství
Lopourová, Aneta ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
Cílem práce je odpovědět na otázku, proč Lucembursko přispívá na oficiální rozvojovou pomoc (ODA) více, nežli je doporučeno, respektive proč navyšuje svoji oficiální rozvojovou pomoc na 1 % HND. Práce vychází z hypotézy, že se Lucembursko, malý stát, snaží o zvýšení svého statusu skrze zahraniční rozvojovou spolupráci a postupným navyšováním oficiální rozvojové pomoci. Dosažením 0,7 % HND na oficiální rozvojovou pomoc se Lucembursko zařadilo mezi další čtyři státy, Norsko, Švédsko, Dánsko a Nizozemí, které tuto hranici již splnily. Přičemž tato skupina pěti států je jediná, která dokázala svoji oficiální rozvojovou pomoc navýšit až na 1 % HND a je považována za nejštědřejší dárce. Lucembursko od roku 2009 v průměru dosahuje 1 % HND oficiální rozvojové pomoci, přičemž se v posledních letech dostalo na první příčku a je tak nejštědřejším státem. Lucembursko dosáhlo 0,7 % HND oficiální rozvojové pomoci poprvé v roce 2000. V roce 2009 pak dosáhlo poprvé 1 % HND. Časové vymezení výzkumu je ohraničeno těmito roky 2000-2009. Výzkumným rámce práce jsou koncept malého státu a koncept statusu. Používanými pojmy jsou zahraniční rozvojová spolupráce a oficiální rozvojová pomoc. Přičemž práce pro výzkum aplikuje obsahovou analýzu oficiálních dokumentů ministerstva zahraničních věcí a dokumentů Organizace pro...
|
|
|
Role EUNIC v kulturní diplomacii malých států: případ České republiky
Ondráčková, Natálie ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Malé státy mají vzhledem ke svým omezeným prostředkům limitované možnosti v prosazování vlastních zájmů na mezinárodním poli. Využívají proto určitých strategií, které jim dopomáhají k dosahování svých zahraničněpolitických cílů. Tato práce se zabývá kooperativními strategiemi v kulturní diplomacii, jelikož ta se často stává samotným nástrojem malých států ke zviditelnění. Avšak i v tomto prostředí čelí konkurenci ze strany silnějších, větších států. Využívají malé státy kooperativních strategií v kulturní diplomacii? A pokud ano, tak jakým způsobem? Problematika se v detailnějším měřítku zkoumá na případu aktérství České republiky v rámci asociace EUNIC (zkr. European Union National Institutes of Culture), která představuje platformu pro spolupráci aktérů kulturní diplomacie z řad členských států EU. Českou republiku reprezentují ve strukturách EUNIC Česká centra. Výzkum této práce se zaměřuje konkrétně na to, jaké příležitosti vedoucí k posílení svého vlivu v mezinárodním společenství EUNIC malým státům nabízí a jaké motivace a rizika jsou se spoluprací spojeny. Metodou rozhovorů, obsahové analýzy a analýzy kvantitativních dat je popsána aktivita České republiky, jakožto malého státu, v síti EUNIC v letech 2016-2018, a to jak na úrovni vedení EUNIC Global, tak i v rovině praktické spolupráce na...
|
|
|
Moc malých států: případ Gruzie 2004-2012
Andrš, Vojtěch ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Tato práce se zabývá použitím zahraničněpolitické moci Gruzií na USA, státy EU a Rusko v letech 2004-2012. Gruzie v tomto období chtěla dosáhnout úzkého spojenectví s USA a evropskými státy a vstoupit do euroatlantických organizací, Evropské unie a NATO. Na druhé straně se snažila omezit vliv Ruska na gruzínském území. Brzy se totiž ukázalo, že nový gruzínský režim nebude s ruským sousedem vycházet dobře a že obě země budou ve sporu kvůli Abcházii a Osetii, dvěma separatistickým republikám na gruzínsko-ruské hranici. Cílem této práce je identifikovat typy moci, které Gruzie použila, aby dosáhla svých cílů. Práce přitom využívá koncepty malého státu a moci v mezinárodních vztazích, dále také vychází z Nyeho rozdělení měkkou a tvrdou moc. Pro účely ovlivňování západních států Gruzie zvolila kombinaci měkké a tvrdé moci. Měkká moc v tomto případě znamenala především prezentaci atraktivních gruzínských hodnot - zejména prozápadního smýšlení a demokracie, které měly získat Gruzii podporu západních států. V menší míře se pak Gruzie spoléhala na moc zahraniční politiky a kultury. Gruzie se ale také snažila používat nástroje tvrdé moci - využívala svou bezpečnostní důležitost, ekonomickou i politickou atraktivitu. Na Rusko se Gruzie pokoušela působit pouze nástroji tvrdé moci, pomocí ostré rétoriky a...
|
|
|
Potenciál Estonska jako malého státu v mezinárodních vztazích
Růžičková, Kateřina ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Estonsku jako malém státě a jeho potenciálu a postavení v mezinárodních vztazích, věnuje se estonské ekonomice a také jeho zahraniční politice. První kapitola se zabývá pojmy malý stát, zahraniční politika a zahraniční politika malého státu a jejich případnými definicemi či charakteristikami. Ve druhé kapitole se práce stručně věnuje historii Estonska, jeho postupné transformaci na demokratický stát a jeho současné situaci. Zaměřuje se také na určitá estonská specifika, věnuje se i estonským hodnotám či stručně zmiňuje estonskou kulturu. Další kapitola se soustředí na estonskou zahraniční politiku, její cíle, vývoj a změny, ke kterým po osamostatnění státu došlo. V poslední kapitole práce zkoumá estonskou ekonomiku a oblasti, ve kterých se Estonsku daří, ve kterých si vede značně lépe než jiné státy nebo ve kterých je dokonce výjimečné. Je zde popsána také postupná transformace estonské ekonomiky po vyhlášení nezávislosti v roce 1991 a její přeorientování se na Západ. Tato kapitola se také věnuje pěti vybraným mezinárodním indexům, ve kterých porovnává postavení Estonska s jinými státy.
|
|
|
Rakousko jako malý stát v mezinárodních organizacích: taktiky prosazování rakouských národních zájmů v Evropské unii
Lososová, Radka ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice malých států zasazených do kontextu Evropské unie. Soustředí se principiálně na strategie malých států, pomocí nichž se tito aktéři snaží prosazovat své národní zájmy právě v evropské organizaci. Pro případovou studii bylo vybráno Rakousko. Teoretická část představuje koncept malého státu, charakterizuje tento pojem v evropských strukturách a poukazuje na slabá místa malých zemí, jež mohou snižovat zahraničněpolitický aktivismus malých států. Následně text rozebírá strategie malých států, jež jsou využívány k prosazování národních zájmů v Evropské unii, respektive v Radě EU. Praktický oddíl diplomové práce se zabývá rakouským zahraničněpolitickým počínáním v Evropské unii ve třech klíčových národních politikách alpského státu. Na základě analýzy rakouských iniciativ v letech 1995-2015 jsou následně identifikovány strategie, jež Rakousko využilo k prosazení svých národních pozic v evropské organizaci.
|
|
|
Lidská práva jako priorita české zahraniční politiky a jejich dynamika
Malásková, Alena ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Tématem této práce jsou lidská práva jako priorita české zahraniční politiky a jejich dynamika. Cílem práce je charakterizovat českou zahraniční politiku v oblasti lidských práv v období od vzniku České republiky do roku 2013 a v období od roku 2014 do současnosti a provést jejich vzájemnou komparaci. První kapitola, teoretická, je věnována vymezení lidských práv, jejich možné role v zahraniční politice malého státu a analytického rámce pro následné zkoumání. Praktická část práce je pak zaměřena na charakteristiku vybraných období a následné zhodnocení jejich změn.
|
|
|
Strategie zahraniční politiky malých států - případová studie Česká republika
Stehlíková, Jana ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Strategie zahraniční politiky malých států se od strategie velmocí značně liší. První kapitola předkládané bakalářské práce je věnována druhům strategií, které se nacházejí v zahraniční politice malých států. Ve druhé kapitole jsou nejdříve identifikovány strategie, kterými disponuje Česká republika (ČR), a dále je již pozornost věnována samotné výklenkové strategii v podobě lidskoprávní a transformační politiky. Cílem práce je prostřednictvím kritické analýzy zhodnotit, jak dalece koresponduje deklarovaná forma agendy lidských práv a transformační politiky se skutečným naplňováním strategických cílů ze strany českých představitelů, jak se plnění této strategie zrcadlí v pohledu ostatních států na ČR a zda zvolená forma výklenkové diplomacie může přispět k vybudování si dobrého jména ČR na mezinárodní platformě.
|
host ::
RSS.